První písemná zmínka o obci, týkající se jistého Uzidila z Pohnání jenž vlastnil v Rodným jeden lán, pochází z roku 1394. Původně se obci říkalo skutečně "Rodný", jeden čas byla oficiálně přejmenována na "Rodné" a v roce 1850 dostala název jenž ji vydržel až do současnosti. Až do roku 1623 menší část obce přináležela k Dolní Hořici a větší část patřila k Radenínu. 18. června 1604 přikoupil Rodnou Jan Bernard Fünfkirchner a připojil ji ke svému panství šelmberskému a mladovožickému. Poté co byl za protistátní činy rozhodnutím císaře dne 22. dubna 1622 uvržen do vazby na Zbiroh, bylo jeho jmění zkonfiskováno.
Zkonfiskované statky koupil 10. února za 68 829 zl. generálleitnant španělského krále don Baltazar de Maradas.
Své panství držel do 15. října 1629, kdy jej prodává Veronice Přehořovské, rozené Častolárové z Dlouhé vsi na Měšicích. Po její smrti přešly dědictvím veškeré její statky v držení Krištofa Karla Přehořovského, jenž je držel 11 let a 7. července 1677 prodává mimo jiné i městečko Vožici spolu s Rodnou Františku Ferdinadovi hraběti z Khüenburku, císařskému komoří a kanovníku solnohradskému a pasovskému.
Dále se stačili ještě vystřídat majitelé Maximilian Josef hrabě z Khüenburku, Anna Černínová z Chudenic, František Josef z Khüenburku, Leopold hrabě z Khüenburku a Karel hrabě z Khüenburku.